Prohlídka uničovské knihovny byla poslední únorovou a tak trochu oddechovou akcí. Kromě knížek nás zaujaly i počítače, které ale slouží jen k vyhledávání knih. Dále pak odpočinkové koutky se sedacími polštáři, krásně vyzdobené okolními malbami na zdech nebo úplně nová, moderně zařízená čítárna.

Paní knihovnice se nám věnovala s láskou. Její profesionální čtení pohádek nás nadchlo. Také nás pochválila, že už mnoho pohádek a říkanek umíme. Ve škole si totiž čteme často. Posloucháme i audiopohádky, které pak musíme umět samostatně vypravovat. 

Pro některé děti bylo překvapením vidět tolik knížek na jednom místě. Pro všechny to však byla motivace k učení. Děti by si přece všechny ty nádherné knížky moc rády jednou přečetly. I ti největší lenoši a odpůrci čtení se zamysleli a chtějí se teď naučit číst co nejdříve. Vlastní kartičku do knihovny si přejí úplně všichni. 

O knížkách si budeme povídat i v měsíci březnu, protože je to měsíc knihy a my už teď víme, že knížky jsou pro nás důležité. Někteří se z nich učí, někteří jen tak utíkají do jiného světa – světa pohádek nebo třeba strašidelných příběhů. Jde ale o velký a nekonečný poklad, který si nikdo z nás nechce nechat ujít. Teď už víme, že naučit se číst je ve škole možná ze všeho nejdůležitější. /HV/